Aktuality

8.7.2016

We are happy to announce our Cruising Nomads crew has a new member! ...a new patron! His name is Krystof (Christopher) what means patron of pilgrims or travelers. He was born July 1 and he is healthy and happy.
Our travel plans are paused but not cancled. Our rig is waiting in Houston until we all come back at the end of 2016 and continue to Central America.

 
S radostí oznamujeme, že náš Cruising Nomads tým má nového člena a nového patrona. Jeho jméno je Kryštof. Význam jména je patron poutníků či cestovatelů. Narodil se 1.července 2016 v Ostravě, je zdravý a šťastný stejně jako rodiče.
Naše cestovatelské plány se tímto trochu pozastavily, ale nezhroutily. Auto jsme uschovali v americkém Houstonu a máme v plánu se před koncem roku vrátit a už ve třech se vydat vstříc novým zážitkům do střední ameriky.

4.1.2016

2.12.2015

V listopadu jsme se vrátili z dovolené v Česku a rovnou jsme se vrhli na krásy San Francisca. Ačkoliv většina amerických velkoměst nás příliš nenadchla, v případě San Francisca děláme vyjímku a musíme uznat, že toto město má své kouzlo. Líbila se nám místní atmosféra, pobřežní doky a jejich historické lodě, Golden Gate Bridge, který je skutečně impozantní dílo a také atmosféra kolem univerzitního kampusu v Berkeley je perfektní (sotva jsme vystrčili nos z auta, dostali jsme darem 4 jointy ).

Pobyt v Oblasti zálivu (Bay area), jak se nazývá metropolitní oblast kolem SF, jsme zakončili návštěvou kamaráda Petra, který nám nejprve udělal ochutnávku Whisky (dost dobrý ) a následující den i exkurzi v Googlu. Peťo díííky!!

Včera jsme dokončili krátkou návštěvu Los Angeles. Zábavní parky mají dobré, ale město samotné dle našeho názoru zapadá do šedého amerického průměru. Nějak extra speciální nejsou ani čtvrtě Beverly Hills a Bel Air, kde žijí známé filmové a jiné hvězdy. Zato návštěva Universal Studios nám udělala radost!

9.9.2015

Vrátili jsme se zpět do (naší) reality z jiné dimenze. Burning man byl i letos velkolepý a nápaditost účastníků během dne oslňovala stejně jako šlehající plameny z instalací v noci. Velice milým překvapením bylo, jak všichni účastníci s radostí nabízeli a sdíleli všechno možné, především tedy alkohol. Na akci, kde byla veškerá komerce zakázána byly peníze opravdu zbytečné. I přes to však téměř na každém rohu byl bar, odkud na Vás megafonem pokřikovali, ať se zastavíte na skleničku. Sithli jsme udělat i několik fotek.

29.6.2015

Kdo by to byl čekal, že i kousek od Las Vegas žijí divocí osli.

 
V Las Vegas už opravdu přesluhujem (díky různým událostem se už cca 3 měsíce s přestávkami objevujem ve Vegas) a zdá se, že už i počasí se nás snaží posunout o kus dál. Teploty dosahují pro středoevropana opravdu závratných hodnot a to nejen přes den, ale i v noci. V autě žádnou klimatizaci nemáme, takže si to opravdu užíváme naplno. Zajeli jsme se schladit k Hoovrově přehradě (Lake Mead) a potkali jsme tu spřízněnou duši se kterou Leňa okamžitě našla společnou řeč. (Skoro jsem až začal žárlit, že je to větší osel než já).
 

Na teploměru čas, vnitřní a venkovní teplota.

21.5.2015

We are glad that we had a chance to be a part of the Overland Expo 2015. However there was snowing and raining most of the time, it was very good example for what the overlanders have to be prepared. Because in reality overlanding is not just about perfect weather and condition. We gain a lot of useful informations, ideas and experiece during classes being led by experienced instructors. So, thanks to all organizators and instructors for this unique experience!
(Sorry, photo above is not big enough for all of them :-))

Jsme rádi, že jsme se mohli zůčastnit cestovatelské akce Overland Expo 2015. To, že po většinu času padaly trakaře z nebe, bylo jen dobrým příkladem toho, na co musí být cestovatel připraven (a přesně na to byla tato akce zaměřena). Od zkušených instruktorů jsme zde získali několik velice užitečných informací a nápadů, za což jsme moc rádi. Děkujem všem organizátorům a instruktorům za tento jedinečný zážitek! (Bohužel na snímek výše se nevešli zdaleka všichni z nich)

31.3.2015

Ukončili jsme lyžařskou sezónu v Kanadě a moc se těšíme, že zase trochu pocestujem. Poslední den v Kanadě nás při snídani zastihla místní televize. Ranní rozhovor byl poněkud zmatečný, ale jsou to profíci a na tu bídu to prostříhali moc hezky. :-)

23.2.2015

Radi bychom už vypustili nějakou zajímavou aktualitu, ale nemůžeme. Nic se neděje. V Kanadě došel letos sníh. První polovinu zimy se čekalo, až sníh napadne a druhou polovinu ta trocha co napadla, tak taje a nový nepřibývá. Takže místo úžasné lyžovačky v prašanu si "užíváme" zpola zmrzlé a zpola roztopené kopce. Ale na druhou stranu nikdo nemá problém s tím, že kempujeme na parkovišti přímo u sjezdovky. Navíc můžem jezdit už i na kole a popíjet pivko v teple na sluníčku.

15.12.2014

Delší dobu jsme web neaktualizovali "bo byly fofry", tak to teď zkusíme dohnat. Vezměme to retrospektivně, abychom zachovali chronologii zpráv.

1. V první polovině prosince lyžujeme v Rockies ve středisku Nakiska (byly zde OH v roce 1988) a máme následně namířeno do dalších minimálně 5 středisek.
Sníh má letos v této části Kanady trochu zpoždění. Čekali jsme, že na začátku prosince už bude sezóna v plném proudu a "hovno, hovno zlatá rybko". Nakiska ještě do konce minulého týdne měla otevřenou jen jednu sjezdovku pro veřejnost. Ale pomalu už to teď začíná přibývat, tak se těšíme na bílé zítřky.

2. Bez větších obtíží jsme v našem pojízdném domečku přečkali teploty pod -20°C. Vlastně kromě zkondenzované vody na oknech dveřích a za matracemi a oblečením, nebyl s ničím problém. Zkoušeli jsme i startovat za pomocí nového nezávislého předehřevu motoru (rozuměj plynové topení pod olejovou vanou), což se také povedlo. Hurá!

3. Byli jsme povzbudit české hráče v NHL na zápase Calgary vs. New Jersey. Zápas to byl napínavý. Především závěr, kdy v posledních čtyřech minutách Jersey s odvolaným brankářem stáhlo dvoubrankový rozdíl a vynutilo si prodloužení. V prodloužení se nic nestalo a tak došlo na samostatné nájezdy, kdy až ve čtvrtém nájezdu rozhodl Jirka Hudler a nastavil tak konečné skóre na 5:4 pro Calgary.

4. Byli jsme na dovolené v Kraji (Moravskoslezském). Byl to pěkný a dojemný večírkový maraton. Všem, kdo nás opili děkujeme a těm co to nestihli děkujeme dvojnásob (příští rok to vyjde ;-)).

5. Před odjezdem jsme ustájili našich 136 koní u Sáry a Rudy Cizmarik poblíž Calgary, čímžto jim za všechno ještě jednou děkujeme!

6. Část cesty z Aljašky jsme měli to štěstí cestovat s dalšími českými světoběžníky, kteří si to dávali kolem světa na Jawách 350 (viz http://offroad.h2omaniaks.com). A měli jsme to štěstí je po návratu z cest přivítat i doma (respektive oni se u sebe doma postarali o nás, než nás odvezli na letiště, abychom i my mohli dokončit naši světovou túru (to však ještě potrvá :-))). Za to jim taky ještě jednou děkujeme a těšíme se na příští setkání kdo ví kde.
 

28.9.2014

Po skoro dvou měsících jsme se rozloučili s Aljaškou. Nechtělo se nám odjíždět. Zvláště teď na podzim, kdy stromy hrajou všema barvama, na kopcích sněží, medvědi už jsou pěkně buclatí po několika měsíčních rybích a borůvkových hodech, lesy jsou plné vášnivých lovců, turistické krámky se pomalu zavírají a místní se připravují na zimní dlouhé večery. Za tu krátkou dobu jsme stihli Aljašku projezdit skoro všude a najezdit přes 6 000 km. Zajet za polární kruh, úplně na sever do Deadhorse, prozkoumat celý Kenaiský poloostrov, zarybařit, nachytat medvěda na malinách, pozorovat lámající se ledovce, polární záři, velryby, zajezdit na kolech, nachodit desítky kilometrů po horách a zažít na vlastní kůži Aljašskou pohostinost. Celou tu parádu jsme zakončili Chillkoot trailem, což je 53 km dlouhá historická trasa, po které se zlatokopové na sklonku 19. století plahočili se svým jednotunovým nákladem zásob směrem na Klondike.

25.8.2014

Po třídenní přestávce v Kanadě se nám podařilo vyřídit nové razítka a tradá zpátky na Aljašku, tentokrát na jih zkouknout Fjordy a zarybařit. Nejprve jsme nevěděli jak a kde začít, ale po prvotních pochybách se na nás štěstí usmálo, potkali jsme chlápka, který nám vše vysvětlil a našli jsme i místo na řece, kde se to mrskalo jako na sádkách. A tak jsme si i my včera pochutnali na úplně čerstvém, vlastnoručně chyceném lososovi. Prozatimní bilance 6 kousků (všechny +/- 60 cm).

2.8.2014

Ačkoliv nám celní šiml zkrátil plánovaný pobyt na Aljašce na pouhých 14 dnů, stihli jsme překročit polární kruh a dosáhnout nejsevernějšího bodu Ameriky, kam lze autem dojet. Městečko Deadhorse obývají lidé pracující pro největší ropná pole Severní Ameriky v Prudhoe Bay. Bohužel společnost British Petroleum vlastní celé pobřeží a tak není možno bez povolení dojet až k Arctickému oceánu. Ale nevadí, cesta byla cílem, viděli jsme neskutečně rozlehlou Aljašskou tundru a tajgu, půlnoční slunce, které svítilo až skoro do dvou hodin ranních, kdy se schovalo v ranní mlze. Taky jsme viděli Pižmoňe severního (angl. Musk Ox), což navzdory svému jménu je ten největší dobytek, jaký jsme kdy viděli (nepočítám-li některé lidi). A když zrovna nefouká vítr, tak jsou zde nepředstavitelně velká hejna komárů, protože celá zdejší tundra je jedna velká bažina.

18.7.2014

Napsali jsme pár slov o naši baťůžkářské misi do země rozkvetlých třešní Japonska. Přečtěte si článek...

15.7.2014

Měsíc v Kanadě a ani řádka. Ale proč? "Protože jsme líní?"
Ne, ne, tentokrát máme novou omluvu (nebo výmluvu? :-)) Není signál!

Kanada je obrovská, ale lidí tady moc není a medvědi volat nepotřebují. Pokrytí je jen ve větších městech, někdy. Těžko si zvyknout potom, co jsme byli zvyklí být připojeni i uprostřed džungle.
Nevadí, fotky máme a snad si i něco pamatujeme, navzdory pravidelným večírkům s Marťou a Danem. Připojili se k nám na měsíc, zkouknout, jak v Kanadě krása střídá nádheru, takže bylo veselo a živo. Za měsíc jsme ujeli 4200 km z Vancouveru, na hranice Britské Kolumbie s Albertou, po proslulé Icefield Parkway do Jasperu, zpátky na západ do Prince Rupert, kde jsme se rozloučili s Danem, a pak na sever do Whitehorse, hlavního města Yukonu, kde jsme se rozloučili i s Marťou. Aktuální skóre je: 21 medvědů černých, 4 grizzly, 1 vlk, liška, 2 losi, rohaté horské ovce, kozy, jeleni, sobi, lišky, nepočítaně svišťů, psounů, veverek, bobrů, orlů bělohlavých, kolibříků, 1 dikobraz, který mě v noci přepadl v křoví, a pak komáři. Miliardy komárů, velkých a nenažraných. A taky jeden početný tým českých softbalistů juniorů, kteří právě teď reprezentují ČR na světovém šampionátu, který se koná právě ve Whitehorse. Fandíme a přejeme klukům, ať si to pořádně užijou!

16.5.2014

Putování s baťohem na zádech se nám už naštěstí blíží svému konci. Říkám naštěstí, protože nás to takhle vychází mnohem dráž a ještě jsme omezeni v pohybu.
 

Nyní se už nacházíme v Americkém Seattlu, kam nám má v sobotu dorazit "dům". Dorazí v sobotu, nicméně kvůli volnu si jej můžeme vyzvednout až v pondělí nebo úterý.

Seattle, USA

 
Putování Japonskem jsme zakončili návštěvou kamaráda Honzy, který ve Fukuoce pracuje na lepší budoucnosti světa. Měli jsme v plánu velký průzkum ostrova Kyushu, ale nakonec jsme to samým nadšenín ze shledání zjednodušili na pětidenní večírek.

Bar ve Fukuoce. Zleva: Maru, Honza, Lenka a Honza

 
Z večírku jsme vystřízlivěli až v Korejském Soulu, kde jsme si během čtyřdenní návštěvy prohlédli město a "místňáky". Překvapivě se nám Soul líbil více, než třeba Tokio. Asi tomu výrazně nahrál i fakt, že obyvatelé Soulu mluví anglicky daleko více než Tokiané (a japonci vůbec) a také zahraničnímu turistickému ruchu je to zde daleko lépe přizpůsobené. Japonci jsou takoví příliš sami pro sebe.

Soul, Jížní Korea

23.4.2014

Poté co jsme našeho "Miláška" svěřili námořníkům, odjeli jsme do Japonska okusit chuť Sushi, Sake a místní specifické kultury. Přestože trochu mrznem, dojmy z Japonska jsou velice pozitivní. Většina místních sice neumí anglicky ani slovo, ale o to ochotněji na nás švitoří v Japonštině a zřejmě očekávají, že čím vícekrát větu zopakují, tím lépe ji pochopíme. Někdy nám pro lepší názornost ještě ukážou japonský "rozsypaný čaj", jako důkaz, že tady si to můžeme přečíst. Vtipné jsou také např. jízdní řády, které jsou výhradně psány japonsky.

Nejvyšší hora Japonska Mt.Fuji 3776 m. Bohužel je aktuálně na vrcholu -12 stupňů, což návštěvě v mikině a teniskách nenahrává.
   

Mapa tokijského metra. A zkuste se dostat na stanici Higashi-ojima...

19.4.2014

Před pár dny jsme zaparkovali auto v Singapurském přístavu. Mělo okamžitě odjet, ale nevyšlo to a stále stojí v přístavním hangáru. O lapáliích zaoceánské přepravy napíšeme článek (možná knihu), jakmile to bude za námi.

1.4.2014

O víkendu jsme fandili na Formuli 1 - Grand prix Malajsie. Bohužel mi to nikdo nepůjčil, asi se báli o titul. I přes to to byla pěkná podívaná.

Foto: Zahřívací kolo. Pořadí Hamilton, Vettel, Rosberg, Alonso

Měli jsme štěstí, že jsme formule stihnuli, protože jen pár dní před závodním víkendem jsme se uzdravili z tropické horečky Dengue. Ta nás potrápila asi deset dnů i přes to, že jsme preventivně užívali nemalé dávky meducíny z moravských švestek. Dovezla nám ji Ostravská delegace v rámci třítýdenního poznávacího zájezdu s "CK Cruising Nomads". Hoši děkujem! Bohužel Slivovice na Dengue nezabírá, jak jste si i sami vyzkoušeli - jiný kraj, jiná meducína. (Ale na vše jiné ji budeme i nadále hojně používat.) 
V rámci této návštěvy došlo i na opětovné sbližování národů a náklaďáků, a tak jsme se znovu shledali se Zelenou žábou a francouzskou spojkou osedlávající šneka Jojo.

10.2.2014